- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- 20
- 21
- 22
- 23
- 24
- 25
- 26
- 27
- 28
- 29
- 30
- 31
- 32
- 33
- 34
- 35
- 36
- 37
- 38
- 39
- 40
Objevte akční slevy v Kauflandu od 17.3.
-
detailsPřepis letákuo je den navíc trápením, protože musí do práce, někdo se naopak těší na příjemný bonusový den navíc. v současném občanském kalendáři se přestup- ný den zavádí vždy na konci února v letech litelných beze zbytku čtyřmi. roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud ne- jsou současně dělitelné čtyřmi sty, v tom přípa- dě přestupné jsou. proto roky 1 700, 1800 a 900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano. ve čtyř- setletém cyklu je tak vždy přestupných nikoliv 1 00, ale jen 97 let. 365,2422 středního slunečního dne v evropě užívaný kalendář patií mezi solární ka- lendáře, to znamená, že je odvozen od pohy- bu země okolo slunce. základním požadavkem je, aby střídání ročních období nastávalo vždy ve stejném dni v roce. délka takzvaného tropic- kého roku, to znamená jednoho sezonního cyk- lu ročních období, je zhruba 365,2422 střední- ho slunečního dne. znamená to, že doba obě- hu země okolo slunce neobsahuje celý počet otoček země kolem své osy vzhledem k takzva- nému střednímu rovníkovému slunci, a tudíž že tropický rok neobsahuje celý počet dní. starý egypt ve starém egyptě platil kalendá?, který měl 12 měsíců po 30 dnech. na konci každého raku se pak přidávalo dalších pět dni. rok tak měl 365 dní. ptolemaios se pokusil v roce 238 před na- ším letopočtem o reformu tohoto kalendáře. na- rok vrhoval každý čtv tý rok přidávat místo pěti dnů šest, aby přiblížil průměrnou délku kalendářního roku tropickému. prosadit se ji nepodařilo. juliánský kalendář přestupné roky zavedl v roce 46 pied naším le- topočtem julius caesar. juliánský kalendář už měl měsíce stejně dlouhé jako dnes. začínal 1. ledna a každý čtvrtý rok se do února vkládal jeden den navíc. po caesarově smrti jeho ná- sledovnici omylem vkládali přestupný den ka- ždý třetí rok. chybu odstranit až císař augustus v roce osm našeho letopočtu a v té podobě se používal do reformy v roce 1582. letopočet ale římané počítali od založení hlavního města říše. až v roce 525 římský apat dionysius exiguus po- ložil počátek letopočtu do předpokládaného roku narazení krista. gregoriánská reforma juliánský kalendář se po staletích rozešel se stři- dáním ročních dob, roční časová odchylka čini- la přes 11 minut a v 16. století už to bylo o de- set dní. a tak na doporučení kalendářní komise vydal papež řehoř xiii. v únoru 1582 bulu inter gravissimas, kterou z kalendáře těchto deset dní vypustil a změnil pravidla přestupných let tak, jak je známe v dnešní době. zaváděni novinky provázel často odpor obyvatel, prostí lidé změ- nu nechápali a cítili se být ošizeni o deset dní ži- vata. gregoriánskou reformu přijaly okamžitě jen hlavní katolické země španělsko, portugalsko a větší část itálie a polska. v českých zemích byla zavedena v roce 1584. některým státům to tr- febru o n ta g valo téměř dvě staletí, například británii (1752) nebo švédsku (1753). odpor v křesťanském světě vzbudil nový kalendář nej- větší odpor u pravoslavné církve, například v řecku byl přijat až v roce 1923. pravoslav- né země jej mnohde užívají pouze jako občan- ský a církve a věřící v těchto státech zůstali u ka- lendáře juliánského. v rusku zavedl juliánský ka- lendái v roce 1700 car petr veliký a platil zde až do roku 191 8, kdy po boeevickém převratu byl zaveden gregoriánský kalendář. v letech 1 929 až 1940 zde platil sovětský kalendář, který měl pět dní v týdnu se čtyrmi pracovními dny. islámský kalendář gregoriánský kalendář postupně zdomácněl ne- jen v západním světě, ale také v egyptě, čině, ja- pansku, turecku či indii. mezi výjimky patří na- příklad saúdská arábie, kde plati istámský ka- lendái, který má rok lunární, ten je v porovná- ni se slunečnim rokem 0 11 až 12 dnů kratši. ls- lámský kalendář se počítá od roku hidžra, nebo- li přesídlení proroka mohameda z mekky do me- diny v roce 622 našeho letopočtu. celý svět ale pro zjednodušení převzal gregoriánský kalendář při mezinárodním styku. ani tento kalendář není dokonalý, časem se s tropickým rokem rozchází, protože průměrná délka jeho roku je 365,2425 dne. odchylka proti skutečnosti činí jeden den za zhruba 3300 let. /lustrační foto: fik/imago stock&peop/e
- Obchodymenu
-
Potraviny
-
Nábytek
-
Bydlení, zahrada
-
Auto moto
-
Elektro
-
Oblečení
-
Obuv
-
Sport
-
Dětské zboží, hračky
-
Drogerie a parfumerie
-
Lékárny
-