máhá jen vašemu tělu, aby zůsta-
10 zdravé a pružné, ale i vašemu mozku. podob-
ně je tomu, když hodiny cvičíte na klavír nebo
na kytaru či housle.
kdo tančí, rozvíjí růmé části mozku. hudba ale zů-
stává určujícím faktorem při ob(k] činnostech, byť
pokaždé jiným způsobem. vliv hudby na činnost
mozku ukáň nedávný výzkum international la-
boratory for btain, music and sound research
při montrealské univerzitě. koordinovala jej ital-
ská vědkyně chiara giacosová z univerzity života
a zdraví san raffaele v miláně. na rozdíl od toho,
co se na základě předešlých výzkumů soudilo, üto
studie ukazuje, že ünec a cvičení na nějaký hu-
dební nástroj působí na různé části mozku. hlavně
ale mají obě činnosti pozitivní účinek na tělo a mo-
zek vědci použili sofistikované nástroje zobrazo-
vání mozku, aby vyhodnocovali reakce bílé hmoty
mozkové po studiu tance a hry na hudební nástroj.
„pozorovali jsme, že mezi tím, kdo tančil, a tím, kdo
hrál, byly hluboké rozdíly, pokud jde o bílou hmo-
tu. zapojeny byly i spoje, které regulují smyslové
vnímání a motorickou činnost, a to již od prvních
fází aktivity,\" uvedla chiara giacosová, kterou cito-
val italský list corriere della sera. ti, kdo tančili, vy-
kazovali široké spojení skupin vláken, která pojí
dvě mozkové hemisféry v oblastech regulujících
senzitivní a motorické procesy. naopak ten, kdo
hrál na hudební nástroj, měl
vlákna více koncentrovaná
a více mezi sebou propojená,
ale stále podle stejných ner-
vových drah. „výsledky ukazu-
jí, že při studiu tance a hudby
může být mozek zapojen ji-
ným způsobem. to je ale po-
chopitelné. zatímco ten, kdo
tančí, cvičí celé tělo, které je
zastoupeno na úrovni moz-
kové kůry, pak ten, kdo hra-
je, se učí soustředovat pozor-
nost na specifické části orga-
nismu, jako jsw ruce, prsty či
ústa. jejich zastoupeni v moz-
ku je velmi omezené, s násled-
ným efektem na vlákna, která
se utvářejí,\" uvádí giacoswá.
tento výzkum je dalším pří-
nosem k pomání, jak pozitiv-
ně působí učení se hudbě na psychickou a těles-
nou stránku jedince. tento vztah je důležité pěs-
tovat již od útlého věku vzhledem k tcmu, že hud-
ba může mit skutečně významné funkce při vývoji
dětí. vý*um realizovaný před několika lety ukázal,
že rytmus hudby může pomáhat srdci, aby tlouklo
pravidelně. je to jen jeden piíklad, který však po-
tvrzuje, jak je významné zvykat dítě již od malič-
ka na hudbu. další studie ukáňy, že již po třech
letech studia hry na hudební nástroj mají studen-
ti lepší vyjadřovací schopnosti a uvažování. a jako
kdyby to nestačilo: zjistilo se, že s tím, jak student
pokračuje ve studiu hudby, snadněji se učí. navíc
studium hudby zvyšuje inteligenci, zlepšuje studij-
ní výsledky, zvyšuje sebedůvěru a schopnost
jovat se do spdečnosti.
čtk
/lustračníf0to:čtk/p/cture alliance/
chromorange/bi/derbox
7..-p.wá4•xí wkli.01wĺ d.ětĺ lípe
v«.ež
s
nad by stačilo zeptat se kterékoli maminky.
podobně jako každý zapálený vědec však
isabelle peretzová z centra pro výzkum moz-
ku, hudby a jazyka montrealské univerzitě
chtěla za pomoci spolehlivých testů prokázat,
že zpěv uklidňuje novorozence mnohem lépe
a na mnohem delší dobu než jakékoli vyprávě-
ní. ukázalo se, že technika, kterou matky ode-
dávna používají k uklidnění miminek, má své
opodstatnění, napsal italský deník corriere de-
lla sera.
hudba upoutá, jak mámo, pozornost všech. pod-
maňuje si nás do té míry, že se začínáme pohybo-
vat podle jejího rytmu: pozdvihneme hlavu, pošla-
pujeme si či pobroukáváme. „malé děti nedokážou
synchronizovat svá gesta podle hudby. na základě
naší studie jsme chtěli pochopit, zda to dělaji pro-
to, že nemají fyzickou nebo mentální kapacitu, kte-
rá by to umožňovala,\" vysvětluje peretzová. zís-
kané údaje jasně ukazují, že děti mladší jednoho
roku jsou dokonale schopny nechat se unést hud-
bou, která přitahuje jejich pozornost více než mlu-
vené slovo,\" říká. aby zjistila, do jaké míry je zpěv
s to ovlivnit ty nejmenší, uskutečnila neuroložka
někdik testů na 30 dětech od šesti do devíti mě-
síců, přičemž zajistila, aby vnější faktory nemohly
ovlivňovat výsledek: například rodiče museli stát
za dětmi, aby výraz jejich tváře neovlivnil reakci dí-
těte)a4y v němž byvpysně turečti-
hudba
na, a to důvodu, aby nijak nepřipomínal ro-
dinu. testy a písně byly registrovány tak, aby neby-
ly rozdíly mezi testy ani interakcemi mezi dítětem
a tím, kdo mluvil nebo zpíval. když byly děti klid-
né, byli rodiče vyzváni, aby si za ně sedli, a testy za-
čaly. experti registrovali, kolik času uběhlo, než děti
začaly nabírat k pláči, vraštit d)očí, křivit pusin-
ku a krabatět tvářičky, což je považováno za syn-
drom nepříjemných pocitů a stresu. „když děti po-
slouchaly píseň, zůstaly klidné v průměru devět
minut, když naslouchaly mluvenému slovu, zača-
ly po čtyřech minutách jevit mámky neklidu, ne-
závisle na tom zda se k nim mluvilo dětskou řečí
nebo spolu hovořili dospělí,\" uvádí pe-
retzová. „když jsme opakovali test tak.
že miminkům zpívaly nebo k nim ho-
vc*ily matky v mateřské francouzštiněv
byly výsledky stejné. to zcela jasně po-
tvrzuje, že zpívání je skutečně nejlep-
ším způsobem, jak udržet děti v klidu,
protože účinek zpěvu byl ověřován do-
kcx ce ve sterilním prostředí: uprostřed
černých stěn, bez jakýchkoli hraček,
s minimálním osvětlením a bez jakého-
kdi přímého kontaktu s nějakou oso-
bou. i takových okolností zpěv udr-
žuje děti delší dobu v klidu a redukuje
stres” uvedla neuroložka. potvrzuje se
tak zásadní význam hudby. nejlepší je
píseň s opakujícím se a jednoduchým
rytmem. dnešní matky mluví na děti příliš a zpěv
často opomíjejí. výsledky této studie naznačují, jak
je dobré připomenout si staré tradice, neboť jde
o nejlepší qůsob, jak kontrolovat dětské emoce.
když novorozenci dávají najevo neklid, zkuste jim
raději zpívat než na ně mluvit. tento „trik\" funguje
a je důležitý zejména pro rodiče, kteří se nacháze-
jí v obtížných situacích, kdy signál stresu ze strany
novorozence může bfi přijímán jako málo tdero-
vatelný a může vyvolat nežádoucí reakce.
čtk
/lustrační foto: čtk/tetra /mages/
jamie gril[